úterý 10. prosince 2013

RODRIEGO ESTAVESZ - šumavský bard

Jako by se něco vrátilo. Něco, co bylo v 60. a do poloviny 70. let naprosto běžné, že vznikaly kapely jako houby po dešti a to všude. Dávno je pryč temný stín druhé poloviny 70. let a léta 80., kdy přehrávkové komise a všemožně rozmístnění „kulturní“ pracovníci dusily amatérskou, zejména rockovou, muziku, často zatraceně víc, než důsledně.
Klasickým případem dnešního rozmachu (v některých případech zatím) amatérských kapel je i Horní Planá.  Kde funguje podle bandzone.cz sedm převážně rockových uskupení. Pardon šest. U kapely The Slatkej Citron je noticka R.I.P.
Jedním z místních kumštýřů, tentokrát na poli folk-rocku, je písničkář Rodriego Estavesz, rodným jménem Vojtěch Ščevík.
Narodil se před 25 lety v Českém Krumlově a do devatenácti žil v Horní Plané. Od té doby žije v Brně. Tam vystudoval fakultu stavební na VUT, kde dnes dodělává doktorát a učí.
Na kytaru hraje od 15 let, mezitím zkoušel i piano, flétnu a v hudební škole klasickou kytaru. Velký hudební vliv, že vůbec začal hrát na kytaru, na něho měl jeho strýc, multiinstrumentalista, který hraje nejen na kytaru, ale i piano, mandolínu a hlavně housle. Mezi svými vzory uvádí Davida Meshowa a kytaristu Tommyho Emmanuela. Má však rád hudbu i jiných autorů a skupin – HC3, U2, Oasis a dalších…
Od 19 let skládá vlastní písničky, ale na svých vystoupeních hraje i cover verze písniček jiných interpretů. Hraje po hospodách, u táboráků, nejčastěji v domovské Horní Plané. Letos poprvé vystoupil na 7. ročníku klasického hornoplánského těžce lokálního festivalu HP Rockfest, na kterém vystupují především kapely z českokrumlovského regionu.
 Sám sem byl překvapený z toho, jak moc se to lidem líbilo a jejich zájem o ty písně. Proto sem se rozhodl své písně nahrát a zveřejnit, hlavně pro lidi a nadšence jako sem já. Pro mě to byla veliká zkušenost a zároveň mě to donutilo pokračovat v mé tvorbě,“ říká a ke svým vizím budoucnosti dodává: „Můj plán do budoucna je pořídit si nějaké nahrávací vybavení. Vytvořit si malé nahrávací studio, kde bych svojí tvorbu nahrál, následně vydal, propagoval po všech možných serverech a natáčel k písním videoklipy. Vím, že to potrvá delší dobu, ale já to mám jako koníček a nikam nechvátám. Pro mě je hudba jeden z nejlepších možných relaxantů.“ To vše by se mělo odehrát v horizontu zhruba jednoho roku.
Když jsem poprvé slyšel jeho písničky na Bandzone.cz, připomínal mi australského písničkáře Israela Cannana, o kterém jsem psal v minulém článku. Skládá nápadité melodie, vládne adekvátní kytarovou technikou, na člověka, pro kterého je muzicírování převážně zábavou, má velmi dobrý hlas a zajímavý naléhavý projev. Za poslech jeho hudba rozhodně stojí a mohu bližší obeznámení se s tímto šumavským bardem jen doporučit.
Je až divné, že na perfektní, ač neznámé, věci člověk narazí většinou úplnou náhodou, jak to v mém případě bylo s Nickem Sterlingem, Israelem Cannanem, plzeňákem Adolphem a jeho bandem (i bez bandu) a nyní
s Rodriegem Estaveszem.
Odkazy:

Žádné komentáře:

Okomentovat